Příkaz tečka provede příkaz v aktuálním shellu:
xconsole$. ./shell_script
Normálně, když skript provádí externí příkaz nebo skript, je vytvořeno nové prostředí (podřízený shell), příkaz je proveden v tomto novém prostředí a prostředí je pak zrušeno, s výjimkou návratového kódu, který je vrácen rodičovskému shellu. Nicméně externí příkazy source a tečka (další dvě synonyma) způsobí spuštění příkazu uvedených ve skripto v rámci stejného shellu, který skript vyvolal.
To znamená, že normálně se změny v proměnných přostředí, které program provede, ztratí. Příkaz tečka naproti tomu umožňuje prováděnému příkazu změnit aktuální prostředí. To je nezřídka užitečné, když poutíváte skript jako "obal" pro nastavení prostředí pro pozdější provedení nějakého příkazu. Když například pracujete současně na několika různých projektech, zjistíte, že potřebujete spouštět příkazy s různými parametry, třeba kvůli spuštění starší verze kompilátoru při úpravě starého programu.
Ve skriptech shellu funguje příkaz tečka jako direktiva #include jazyka C nebo C++. Ačkoli tento příkaz skript nikam "nezahrne", provede příkaz v aktuálním kontextu, takže ho můžete použít k začlenění definic proměnných a funkcí do skriptu.
